Ford Ranger Wildtrak 3.0 TDCi
Dělník
se vydává do města. Jak jinak byste chtěli rozumnět
Rangeru osypanému blýskavými doplňky?
V poslední době téměř neuplyne ani měsíc, aby nějaká automobilka nepřišla s tvrzením, že svým novým modelem zavádí novou kategorii, nebo aspoň podkategorii. Takže už máme i takové věci, jako sportovní kombinaci SUV a kupé...
Ford totiž přichází s modelem Ranger Wildtrak, který na první pohled vypadá, že si na něco hraje. K čemu potřebuje užitkový pick-up chromová zrcátka a oranžové samolepky? Marketingové prostředí je zřejmě neúprosné - pokud chcete prodávat, musíte nabídnout něco "navíc", i kdyby to měly být věci, které nikdo nepotřebuje a ani nevyužije (nádherným příkladem budiž třetí řada sedadel v SUVčkách, ve většině případů použitelná jen velmi těžko). Takže jak moc tahle zkrášlující kůra vlastně Rangeru uškodila?
Technika
Nutno říct, že tahle verze není jen o oranžových samolepkách. Především tu totiž máme nový třílitrový motor. Půl litru navíc přihodilo 13 koní a 50 Nm, (celkem 115 kW/156 koní a 380 Nm) takže tažná síla není něco, co byste v Rangeru postrádali. Zejména, když máte k dispozici ještě redukci "do pomala", díky které můžete z příkopu tahat i náklaďáky. Na dálnici naopak Rangeru nedělá problém nasadit cestovní rychlost na zákonném limitu a (za cenu mírně vyšší hlučnosti) jí držet libovolnou dobu.
Na silnicích jsou poháněná pouze zadní kola,
jakmile vyjedete na nezpevněný terén, můžete zařadit stálou
čtyřkolku a zapnout samosvorný diferenciál mezi zadními koly.
Podvozek je stavěný na hrubé zacházení a vysokou pracovní zátěž,
takže na zadní nápravě najdete archaická, ale bytelná listová
pera.
Na silnici
Pokud se vám takováhle auta líbí, i když je ve skutečnosti k práci
nepotřebujete, je na místě drobné varování. Ranger opravdu
není osobní auto, je to drsný off-road a na silnicích se pohodlnosti
moderních SUVček nemůže ani přiblížit. Odpružení, připravené
snášet drsné podmínky kamenitých říčních koryt a rozbahněných
lesních cest na asfaltu poskakuje a kodrcá, převodovka potřebuje
jistou a nesmlouvavou ruku (i když je na tuto kategorii obdivuhodně
přesná) a řízení má extrémně pomalý převod, takže
se ve městě nakroutíte až až.
Po nastartování uslyšíte ne zrovna ostýchavý dieselový rachot a dunění vás úplně neopustí ani po zahřátí motoru. A až se budete potřebovat otočit někde na konci slepé ulice, zjistíte, že s poloměrem otáčení to není žádný zázrak. O parkování více než pětimetrového kolosu ani nemluvě.
Jenže stačí nechat město ve zpětném zrcátku a dát vale i asfaltu a Ranger se vám ukáže v celé kráse. Po zařazení pohonu všech kol a redukčního stupně si můžete troufnout na kdekterou vykotlanou stezku a díky náklonoměrům na palubní desce přesně víte, co si můžete troufnout. Například boční náklon 28 stupňů už je hodnota, které by neostřílený řidič nikdy nezakusil. Už při nějakých 15 stupních se vám totiž zdá, že se musíte každou chvíli převrátit.
Vím o čem mluvím, při jedné průzkumné
cestě mi náhle skončila lesní cesta a posledních asi 200 metrů
jsem musel šikmo dolů po vykáceném svahu plném větví a pařezů.
Ranger to nakonec zvládnul naprosto bez problémů, zato kameraman
byl trochu pobledlý a i já se za volantem trochu zapotil. Nejfantastičtější
bylo, když jsem na úpatí přehlédl jeden pařez a potřeboval
couvnout. Čtyřicetistupňový krpál plný větví a odřezků,
univerzální silniční pneumatiky, moc šancí jsem si zkrátka nedával.
Redukce, zpátečka - a Ranger se bez zaváhání vydal do kopce.
Brodivost třičtvrtě metru taky nezní zle. Zkrátka, tohle
auto terén umí.
Prostor a výbava
Přesto ale Wildtrack v terénních schopnostech na běžný, nevyšňořený
Ranger trochu ztrácí. Mohou za to chromové trubky u nárazníků,
které o něco snižují nájezdové úhly. Na druhou stranu ale ten
zadní obsahuje parkovací senzory, které u takhle velkého auta skutečně
oceníte. Na voze najdete řadu chromových doplňků, v zrcátkách
se objevily diodové směrovky a na stranách korby najdete jakési ližiny.
Teoreticky za ně můžete připoutat náklad, ale příliš
bytelným dojmem na mě nepůsobily, spíš jsou na okrasu.
Mezi bočnicemi se ovšem nově objevila roleta. Možná se to nezdá, ale praktickou využitelnost Rangeru tahle "maličkost" rovnou zdvojnásobila. Až dosud jste v něm totiž nemohli nechat žádný náklad - leda na zadních sedačkách. Teď ovšem stačí zatáhnout roletu, otočit klíčkem a nikdo neví, jestli máte na korbě náklad zlatých cihel, nebo jen pár plesnivých kůrek chleba. Tedy, za předpokladu, že předtím zevnitř zajistíte výklopnou záď, protože na té zámek stále chybí.
Uvnitř najdete sedadla čalouněná
kombinací kůže a alcantary, obšívaná oranžovou nití a koberečky
s oranžově vyšitými logy. Vypadá to celkem pěkně, ale
znamená to jediné: Ford opravdu nepočítá s tím, že si do téhle
verze sedne dělník v zamazaných montérkách.
Verdikt
Ranger je výjimečné auto. Dobře postavený, odolný a schopný
tažný kůň. Verze Wildtrak ve mě vzbuzuje rozporuplné
pocity. Na jednu stranu je fakt, že některá vylepšení mu výrazně
pomohla - například motor a roleta zavazadelníku. Chápu také, že
se někomu mohou líbit i ty chromové doplňky. Na stranu druhou
nemám rád wannabies, tedy ty, kteří si na něco hrají a nemají
na to. Ranger nikdy nebude luxusním teréňákem a jakkoli se chce tvářit
"velkoměstsky", pořád patří spíš na vesnici.
Nebyl by to takový problém, kdyby nestál 949 900 Kč. Ano, bezmála milion, když Ranger jako takový začíná už na 630 tisících (pravda, s pouze dvoumístnou kabinou). Za milion si koupíte velmi schopná a nesrovnatelně luxusnější terénní auta, třeba Land Rover Freelander. I když, dá se to vůbec srovnávat? Pokud jde o užitné schopnosti pick-upu, určitě ne. Jenže mám takové podezření, že Wildtrak bude imponovat i lidem, kteří ho koupí jen kvůli image... Otázka je, jestli budou kvůli neobvyklému drsnému vzhledu ochotní vytrpět spoustu kompromisů - protože s Rangerem budou muset.
čerpáno: 4MEN.cz
- Motor: přeplňovaný vznětový řadový čtyřválec, 2953 cm3
- Výkon: 156 koní
- Toč.moment: 380 Nm
- 0-100 km/h: 11,3 s
- Vmax: 170 km/h
- Cena: 949 900 Kč
