Ford učinil několik odvážných rozhodnutí. Chtějí Američané SUV téměř evropského ražení se samonosnou karoserií a čtyřválcovým motorem?
Trh s velkými SUV se v Severní Americe za posledních několik let zcela rozpadl. Rostoucí ceny benzínu dávno sesadily model Explorer z pozice druhého nejprodávanějšího Fordu (za F-150), který na přelomu tisíciletí nacházel jen v USA každoročně na čtyři sta padesát tisíc nových majitelů. Vloni prodala automobilka ve Spojených státech všeho všudy padesát tisíc explorerů.
Změny
proto nebyly pro Ford možností, ale
nutností. Hlavním problémem kdysi oblíbených aut je
jejich spotřeba a mizerné jízdní vlastnosti. V
Evropě používá laciné velké off-roady s žebřinovým
rámem a žravými motory na každodenní ježdění
málokdo. Vozy jako Nissan Pathfinder tu kupují spíš
ti, kdo skutečně čas od času zdolávají náročnější
terén. A Explorer je ještě větší a
nestřídmější než Pathfinder. Jak se vkus Američanů
přibližuje evropským standardům, mění se také jejich
auta.
Zmenšování samozřejmě nepřipadalo v úvahu, u Fordu museli ušetřit kila jinak. Přechod na samonostnou karoserii se značným podílem vysokopevnostních ocelí posunul Explorer do jednadvacátého století. Platformu propůjčil Ford Taurus. Hmotnost auta klesla oproti předchozí generaci o 45 kg. Nemusí tím nutně utrpět ani schopnosti v terénu, třeba range rovery si se samonosnými karoseriemi vedou dobře. Jak na změnu zareagují zákazníci je jiná otázka, ale u menšího úspěšného Fordu Edge jim samonosná karoserie nevadí.